Technologie kovářství

Začíná výběrem materiálu a jeho poskládáním do paketu (packet). V nejjednodušší podobě paket sestává ze dvou tyčí z různých ocelí, přiložených k sobě stranami. Jeden materiál by měl být tvrdý, s dobrou řezivostí a odolností proti opotřebení, druhý velmi houževnatý. Často je používána ocel 19191 (1% C) v kombinaci s některou ocelí třídy 11 nebo 12. Paket se pak provizorně spojí pomocí svorek nebo se svaří elektrickým obloukem na koncích. Pak se paket kovářsky svaří do jednoho kusu. číst dál

Železo, chemická značka Fe, (Ferrum) je nejrozšířenější kovoví prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi. Lidstvu je znám již od pravěku. V přírodě se minerály železa vyskytují velmi hojně a železo se z nich získává redukcí ve vysoké peci. Železo má všestranné využití při výrobě slitin a pro výrobu většiny základních technických prostředků používaných člověkem. Velmi významné jsou také sloučeniny železa, ať už jde o anorganické, organické nebo komplexní. číst dál

Vlastní vytváření výrobku stojí na několika základních technikách a jejich vzájemné kombinaci, tyto techniky jsou v kovářství známy velmi dlouhou dobu, většina těchto technik byla známa ve starověku a znovu objevena ve středověku. Samozřejmě záleží především na zručnosti kováře, jak dovede jednotlivé techniky kombinovat a jak precizně je zvládne. Některé z těchto technik vyžadují značnou fyzickou sílu a jsou poměrně namáhavé, u některých je nutností práce dvou lidí (kováře a pomocníka). číst dál